Putuji svým krajem Cítím vůni, kterou znám Vidim jí, jak lže s tváří klidnou Neupřímné objetí, kapka krve stéká po tvých zádech Chodíme v tom svinstvu všichni Zapomněli na čest, zapomněli na lásku. Lživé polibky, které tě nutí zapomenout na to, kým si skutečně býval. Kde je můj kraj?

Mám své místo míru, zde vždy naleznu klidu. Nad vrbou zpívají ptáci, Minulost se tady ztrácí.

Každý má na bouřky jiný názor. Někdo je nemá rád, ale já ano. Rád se při nich procházím venku, dýchám ten vzduch, který je čistý jako nikdy a nechám problémy tak nějak odtéct.

Na skok se opět vracím s nějakou tvořivou náladou, je mi nějak nudno. Když se nudím, tak má mysl přemýšlí o strašné spoustě věcech,otázkách.

Mrzí mě, že se o prázdninách nestíhám věnovat psaní nebo blogu. Dnes se s vámi můžu podělit o písničku, které vystihuje mojí náladu doslovně