Rozhazuji své sítě jak rybářův syn do vod hlubokých, kde není návratu Ve víru myšlence předchází čin Smůla nelepí se na patu Přisedneš a piješ Gin. Co na tom jestli máš vatu Jseš pouhou obětí Léčivého traumatu.
Jedna z mých posledních prací na občanskou výchovu. Definovat moudrost? Člověk ani nemusí být filozof, aby se nad tímto tématem mohl bujaře zamyslet. Domývám se, že je to otázka, která zůstává nezodpovězena minimálně od Antického věku.
Putuji svým krajem Cítím vůni, kterou znám Vidim jí, jak lže s tváří klidnou Neupřímné objetí, kapka krve stéká po tvých zádech Chodíme v tom svinstvu všichni Zapomněli na čest, zapomněli na lásku. Lživé polibky, které tě nutí zapomenout na to, kým si skutečně býval. Kde je můj kraj?
Mám své místo míru, zde vždy naleznu klidu. Nad vrbou zpívají ptáci, Minulost se tady ztrácí.
Každý má na bouřky jiný názor. Někdo je nemá rád, ale já ano. Rád se při nich procházím venku, dýchám ten vzduch, který je čistý jako nikdy a nechám problémy tak nějak odtéct.
Nejnovější komentáře