Britský kytarista a zpěvák David Jon Gilmour dnes slaví jeho šedesáté šesté narozeniny (pekelný věk :)). Tak jsem si říkal, že bych sem mohl hodit nějaké ty Floydy. A abych to neměl těžké s výběrem a proto, že tu Pink Floyd ještě nebyli, dám sem tu, která je mému srdci nejblíže, High Hopes.
Beyond the horizon of the place we lived when we were young
In a world of magnets and miracles
Our thoughts strayed constantly and without boundary
The ringing of the division bell had begun
Along the Long Road and on down the Causeway
Do they still meet there by the Cut
There was a ragged band that followed in our footsteps
Running before time took our dreams away
Leaving the myriad small creatures trying to tie us to the ground
To a life consumed by slow decay
The grass was greener
The light was brighter
With friends sorrounded
The nights of wonder
Looking beyond the embers of bridges glowing behind us
To a glimpse of how green it was on the other side
Steps taken forwards but sleepwalking back again
Dragged by the force of some inner tide
At a higher altitude with flag unfurled
We reached the dizzy heights of that dreamed of world
Encumbered forever by desire and ambition
There’s a hunger still unsatisfied
Our weary eyes still stray to the horizon
Though down this road we’ve been so many times
The grass was greener
The light was brighter
The taste was sweeter
The nights of wonder
With friends sorrounded
The dawn mist glowing
The water flowing
The endless river
Forever and ever
Překlad
Za obzor na místa, kde jsme žili jako chlapci
Ve světě plném lákadel a zázraků,
Tím směrem bloudily naše myšlenky stále a bez hranic
Ale zvon, co nutil nás se rozhodnout, začal znít
Po dlouhé cestě, dolů k silnici jsme se hnali
A doufám, že sejít bychom se mohli zase u té samé skály
Byla tu další otrhaná kapela, co kráčela v našich stopách
Utíkali před časem, aby nám mohli vzít naše sny
Nechávali za sebou spousty malých tvorů, co připoutat nás chtěli
K životu, který všechny možné zhouby pomalu rozkládaly
Tráva byla zelenější
Světlo jasnější
S přáteli na dosah
Noci plné divů
Hledíme přes odlesky plamenů, jak mosty za námi hoří
K záblesku toho, jaká krása nás čeká na druhé straně
Kráčeli jsme dopředu, ale náměsíčně jsme se vraceli zpět
Poháněni vlnou jakýchsi vnitřních sil
V zářivých výšinách s rozvinutou zástavou
Dosáhli jsme závratných vrcholů snu o tomhle světě
Navždy pohlceni ambicemi a chtíčem
S touhou, která nikdy nebyla ukojena
Naše unavené oči stále bloudí k horizontu
A k cestě, po které jsme kráčeli již tolikrát
Tráva byla zelenější
Světlo jasnější
Chuť byla sladší
Noci plné zázraků
Přáteli obklopeni
Na obzoru pomalu svítá
Voda plyne
Do nekonečné řeky
Stále a navždy