Tuhle básničku jsem psal dneska ve škole. Myslím, že by to bylo zajímavé studium pro psychologa. Snad v tom ale neuvidí to, co já.
Uteč, znovu to dokážeš
Jako si to udělal kdysi
Běž tak dlouho, dokud co znáš nezmizí v obzoru
Znovu to půjde
Vidíš to zase,
Nové místo, stejný průběh
Touha po útěku s potřebou náruče,
náruče zapomnění
Proč si klidný králi optimisto?
Nevidíš, co se děje v tvém vlatním hradě?
Trůn ti moc nesluší
Ani Jupiter ti nepřeje
Už, znovu a snad naposled
spolu to dokážem
jako vždy
já vášeň, ty touha